Jdi na obsah Jdi na menu
 


První pomoc

3. 1. 2009

POSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI

I vy se můžete někdy dostat do situace, kdy budete jako první u zranění druhého. Příjezd profesionálů může trvat i několik minut a právě po tuto dobu je pokus o záchranu lidského života právě na Vás.......

Poskytnutí první pomoci a případná záchrana lidského života, totiž není pouze výsadou profesionálních zdravotníků a záchranářů, ale zákládní úkony pro zajištění životních funkcí u zraněného člověka by měl ovládat každý člověk.

Základní vyšetření životních funkcí

  • VYŠETŘENÍ DÝCHÁNÍ - při dýchání se do plic dostává vzduch, který obsahuj kyslík a je z těla vylučován nepotřebný oxid uhličitý jako odpadový produkt. Při dýchání rozšiřují hrudník mezižeberní svaly a bránice, čímž je nasáván vzduch do plic. Při výdechu se tyto svaly uvolňují, hrudník se zmenší do původní velikosti, čímž se vdechnutý vzduch opět nosem a ústy vytlačuje z plic ven. Normální počet dechů je asi 16 za minutu. Abyste zjistili, zda postižený v bezvědomí dýchá, pozorujte hrudník, poslouchejte dech a snažte se rozpoznat závan dechu na tváři.

    Postup:
    1. klekněte si vedle postiženého, přiložte ucho k jeho nosu a ústům a pozorujte hrudník
    2. pokud zraněný dýchá, uvidíte dýchací pohyby, uslyšíte dech a pocítíte závan vzduchu na své tváři
    3. když postižený nedýchá, musíte uvolnit a vyčistit dýchací cesty a pokud je to nutné, zahájit dýchání z úst do úst

  • VYŠETŘENÍ KREVNÍHO OBĚHU - krev se skládá z tekutiny nazývané plazma a z krevních buněk. Srdce ji vytlačuje tepnami do všech částí těla, zpět se vrací žílami. Rozvádí kyslík z plic, výživné látky vstřebané z potravy a odvádí odpadové látky.
    Při srdečním stahu se šíří všemi tepnami tlaková vlna. Je známa jako tep, který můžete nahmatat všude tam, kde leží tepna blízko povrchu těla, např. na krku nahmatáte tep na krkavici, nebo na zápěstí ruky na radiální tepně. Srdce se stahuje 60 - 80krát za minutu. Normální tep je pravidelný a silný. Když je tep nehmatný, je činnost srdce zastavena; když je rychlý a slabý, může být postižený v šoku.

    Postup - tep na krkavici:
    1. najděte štítnou chrupavku a sjeďte bříšky tří prstů do prohlubně mezi ní a kývačem
    2. sledujte tep asi 5 - 10 sekund. Tuto metodu používejte ke zjištění, zda srdce zraněného pracuje

    Postup - tep na radiální tepně:
    1. umístěte bříška tří prstů do prohlubně nad rýhou na přední straně zápěstí v ose s dlaňovým bříškem palce
    2. počítejte počet tepů, které nahmatáte za minutu. Tuto metodu používejte ke zjištění tepové frekvence u zraněných při vědomí

  • ZHODNOCENÍ STAVU VĚDOMÍ - vědomí můžeme definovat jako schopnost uvědomování si věcí z okolního prostředí, vlastních vzpomínek, schopnost zaměřit na ně svou pozornost a moci jednat podle své vůle. Bezvědomím nazýváme stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity. Je vždy důsledkem traumatologického nebo anatomického poškození mozku a výrazem závažného stavu.
    Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře fungovat nebo mohou úplně vymizet reflexy, které zajišťují volné dýchání bez dušení. Postižený může, než dojde k úplnému bezvědomí, procházet různými fázemi zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi může procházet při probírání.

    Orientační hodnocení hloubky bezvědomí:
    1. Somnolence - reakce na slovní podnět zachována, zpomalena, spolupráce se zachráncem je minimální
    2. Sopor - nemocný nereaguje na oslovení, lze vybavit reakci na bolestivý podnět
    3. Koma - nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět.

Život zachraňující úkony

  • UVOLNĚNÍ A VYČIŠTĚNÍ DÝCHACÍCH CEST - dýchání je možné jen tehdy, když je prostor mezi nosem a ústy a průdušnicí průchodný. Zneprůchodnění dýchacích cest hrozí vždy, když je postižený v bezvědomí, zvláště když leží na zádech. V bezvědomí dochází totiž k uvolnění žvýkacích svalů a jazyk zapadá a ucpává hrdlo. Kromě toho i zvratky hromadící se v hltanu mohou zneprůchodnit dýchací cesty zraněného.

    Postup:
    1. jednu ruku položte zraněnému na čelo, druhou mu podsuňte pod krk a zakloňte mu hlavu tak, aby nosní dírky směřovaly vzhůru
    2. podsuňte dolní čelist dopředu a vzhůru, aby brada vyčnívala. Tím se jazyk posune dopředu a dýchací cesty se uvolní
    3. pozorujte, zda zraněný dýchá
    4. jestliže zraněný dýchá, uložte jej do stabilizované polohy
    Pokud zraněný stále ještě nedýchá, přestože jste mu uvolnili dýchací cesty, příčinou může být překážka v dýchacích cestách, např. ulomený zub, bláto či zvratky. V tom případě musíte zraněnému vyčistit dýchací cesty. Když je zraněný při vědomí, můžete se pokusit uvolnit mu dýchací cesty úderem mezi lopatky.

    Postup:
    1. otočte hlavu zraněného k jedné straně a ukazovákem mu rychlým pohybem dokola vytřete ústní dutinu, opatrně vyjměte všechna případná cizí tělesa
    2. dávejte pozor, abyste při tomto manévru nezatlačili zraněnému cizí těleso hlouběji do hrdla

    Pokud máte podezření na zranění krční páteře, neotáčejte zraněnému hlavu na stranu ani ji nezaklánějte!!!


  • DÝCHÁNÍ Z ÚST DO ÚST / Z ÚST DO NOSU -jestliže postižený nedýchá ani po uvolnění a vyčištění dýchacích cest, musíte mu zajistit zásobení krve kyslíkem tak, že vdechujete vzduch ze svých plic do jeho úst či nosu. Tento postup je možný proto, že při dýchání se spotřebuje pouze asi jedna čtvrtina kyslíku - zbytek se vydechuje. Tato život zachraňující technika se obvykle nazývá dýchání z úst do úst.

    Postup:
    1. uvolněte a vyčistěte dýchací cesty. Udržujte záklon hlavy, předsunutou dolní čelist a pootevřená ústa
    2. jednu ruku opřete o čelo postiženého a palcem a ukazovákem stlačte nosní dírky. Druhou rukou přidržujte dolní čelist - nedotýkejte se prsty úst a krku
    3. zhluboka se nadechněte, otevřete zeširoka ústa a přiložte své rty kolem úst postiženého. Vydechněte šetrně, ale rozhodně do jeho úst. Přitom sledujte, zda se zvedá hrudník postiženého
    4. oddalte ústa a pozorujte dále hrudník. Pokud byl vdech úspěšný, uvidíte, že se hrudník zvedl a nyní při výdechu opět klesá
    5. proveďte ještě další tři vdechy co nejrychleji, aby se krev postiženého nasytila kyslíkem
    6. na okamžik pak dýchání přerušte a zkontrolujte tep na krkavici
    7. pokud srdce bije, pokračujte v dýchání z úst do úst, vdechujte jednou za 3-4 sekundy (tj. asi 16krát za minutu). Každé tři minuty kontrolujte tep na krkavici
    8. pokud vymizí tep, zahajte ihned nepřímou srdeční masáž
    9. když postižený začne opět spontánně dýchat, uložte ho do stabilizované polohy

    Vzduch je možné vdechovat místo do úst i do nosu postiženého. Uzavřete palcem ústa postiženého a obemkněte svými ústy jeho nos.


  • NEPŘÍMÁ SRDEČNÍ MASÁŽ - Když postižený po uvolnění a vyčištění dýchacích cest nedýchá a bylo zahájeno dýchání z úst do úst, musíte zkontrolovat krevní oběh. Cirkulaci krve tělem zajišťuje srdce. Když se zastaví srdeční činnost, nedostane se kyslík k buňkám; nenávratné poškození mozku nastává po 3-5 minutách od zástavy oběhu.Zkontrolujte tep na krkavici. Pokud není tep hmatný, znamená to, že se srdeční činnost zastavila; musíte ji nahradit uměle pomocí nepřímé srdeční masáže. Ta spočívá v tom, že se stlačuje dolní polovina hrudní kosti, tím se vytlačuje krev ze srdce, při uvolnění tlaku se srdce opět naplní.

    Postup:
    1. uložte postiženého na rovnou a pevnou podložku a klekněte si u něj v úrovni hrudníku. Najděte hrudní kost (plochá kost ve středu hrudníku) a vyměřte její střed
    2. položte zápěstí jedné ruky do středu dolní poloviny hrudní kosti, na tuto ruku přiložte zápěstí druhé ruky, prsty se nesmějí dotýkat hrudníku, ruce se dotýkají jen hrudní kosti, ne žeber
    3. klečte tak, abyste měl(a) ramena nad hrudní kostí postiženého a lokty a paže byly narovnány
    4. stlačte hrudní kost asi o 4,5 cm, pak uvolněte tlak, ruce nechte stále ležet na hrudníku
    5. proveďte celkem 30 stlačení hrudní kosti rychlostí 80 stlačení za minutu
    6. po 15 stlačeních hrudní kosti se přesuňte k ústům postiženého a proveďte dva vdechy z úst do úst
    7. pokračujte dále asi minutu, po každých 30 stlačeních hrudníku udělejte dva vdechy z úst do úst
    8. potom v krátké přestávce zkontrolujte tep na krkavici, pak pokračujte stejně a kontrolujte tep každé tři minuty
    9. když nahmatáte tep na krkavici, ihned přerušte srdeční masáž
    10. pokračujte v dýchání z úst do úst dokud nezačne postižený sám dýchat, pak ho uložte do stabilizované polohy


  • STABILIZOVANÁ POLOHA - každý, kdo je v bezvědomí a dýchá, by měl být uložen do stabilizované polohy. Ta zajišťuje volné dýchací cesty a umožňuje, aby zvratky nebo jiné sekrety odtékaly volně z úst. Než umístíte postiženého do stabilizované polohy, musíte se ujistit, že dýchá normálně a že není zastaven krevní oběh. Pak zjistěte zda nemá známky zranění páteře nebo zlomené kosti. Zlomeniny musí být znehybněny ještě před tím, než budete otáčet zraněného. Pokud máte podezření na zranění páteře, neotáčejte zraněného vůbec. Nikdy nenechávejte zraněného v bezvědomí o samotě, ani když je uložen ve stabilizované poloze

    Postup:
    1. otočte hlavu postiženého k sobě a lehce ji zakloňte, aby se uvolnily dýchací cesty
    2. paži, která je blíže, uložte podél těla
    3. nadzdvihněte hýždi a podsuňte pod ni ruku s nataženými prsty
    4. zvedněte vzdálenější paži a přeložte ji přes hrudník postiženého
    5. šetrně nadzdvihněte vzdálenější dolní končetinu a přeložte ji přes bližší
    6. poklekněte vedle postiženého k jeho hrudníku a uchopte ho jednou rukou na vzdálenějším boku za šaty a druhou rukou mu podpírejte hlavu
    7. otáčejte ho směrem k sobě až ke svým kolenům
    8. ohněte horní paži a nohu tak, aby zabraňovaly otočení zraněného na obličej
    9. upravte polohu hlavy tak, aby byla v záklonu a zkontrolujte, zda jsou průchodné dýchací cesty
    10. hlavu podepřete ohnutou rukou postiženého